HEDEČ 2016 – od teorie k praxi

Sobotní ráno před týdnem – zdálo by se, že cesty budou ještě prázdné, ale opak byl pravdou. Neuvědomila jsem si, že už začaly prázdniny a kdo může, tak cestuje mimo město. Včetně mě.  Vypadalo to, že v ten den vyjeli i tzv. „sváteční jezdci“ a o plynulosti jízdy nemohla být řeč.  Snažila jsem se držet v klidu a užívat si jízdu, ale v určitých momentech to bylo opravdu velmi obtížné. 🙂 Cesta tak trvala o mnoho déle, než jsem čekala a já už tolik chtěla být na místě.

Po dvou hodinkách jízdy jsem se dočkala – v ten okamžik bylo vše zapomenuto. Jako když mávneš proutkem a rázem jsem se ocitla na místě, kde na mě dýchnul neskutečný klid. Vmímala jsem jen slunce, modré nebe nad hlavou, vůni venkova, nekonečné pastviny plné šťastně se pasoucích krav, na dohled majestátní klášter na hoře Matky Boží a v břiše lechtivý pocit nadšení z nadcházejících dní.

Školní rok naší ezoterní školičky uplynul jako voda a nastal čas závěrečného výjezdního semináře. Okamžiku, kdy se ověří, co jsme se za ten rok naučili. 🙂 Kdy teorie přechází v praxi; kde se společně setkají všechny třídy; kde prožijeme čas s lidmi otevřeného srdce a stejného naladění …. čas, na který NIKDO z nás určitě NEZAPOMENE!

Hned po příjezdu jsme společně vyšlápli na Horu Matky Boží – k poutnímu a energeticky velmi silnému místu s fascinujícím výhledem do okolní krajiny. Jedním dechem jsme poslouchali o historii a zajímavostech tohoto místa. Pak přišla mnou velmi očekávaná aktivita – práce s virgulemi. Zjišťovali jsme, jak každému z nás reagují (což není stejné) a následně si ověřovali polaritu různých míst – stromů, částí kláštera a i nedalekého Mariánského pramene. On totiž není pramen jako pramen. Věděli jste, že může být pramen s živou či mrtvou vodou? Ne? Já ještě před pár dny také ne. Tak třeba ten Mariánský je zrovna s mrtvou vodou. Občasné pití Vám neublíží, ale při dlouhodobém by mohlo dojít k nabourání imunitního systému. Vhodná je spíše k zevnímu použítí – na ekzémy, lupénku apod.

Bylo to skutečně fascinující. Tak, že po návratu ze semináře směle zkouším a ověřuji, kde se dá. Přeci jen, praxe je praxe, že? 🙂

Odpoledne jsme poseděli ve stínu švestky a povídali si o výživě a Ajurvédě. Večer pak proběhlo vzájemné sdílení v kruhu, kde jsme měli příležitost se všichni pořádně seznámit. Musím říct, že jsme se skutečně sešli báječná parta lidí. Dlouho jsem se necítila tak bezstarostná a tolik se nenasmála jako tyto dny.

Další dny plynuly ve stejně poklidném a pohodovém rytmu. Bylo to jak v idylickém snu. Od společného přivítání dne  ranní jógou na přilehlé louce přes výlet k oblakům na Dolní Moravě k rozpravám se stromy a sdílení jejich moudrosti, nedělní mši v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie až k večernímu grilování ryb. Nesmím také opomenout naprosto luxusní domácí kuchyni, kterou jsme měli po celou dobu našeho pobytu, s výbornými produkty z místní biofarmy.

Tak nějak tam vše chutnalo JINAK – OPRAVDOVĚ! Říká se, že nejlepší mléko je od šťastné krávy a ty místní jsou vskutku šťastné. Celý den se spokojeně pasou venku na pastvinách a nic jim nechybí. Do chuti se promítá i laskavost místních lidí. Měli jsme se tam zkrátka jako u babičky.

Těch pár dní mé srdce doslova plesalo. Odjížděla jsem proto s velkým smutkem, doslova se slzami v očích, protože jsem opouštěla RODINU, kterou jsem zde získala. Smutek však zmírňuje fakt, že se s některými z té naší báječné rodinky uvidím už v září a společně se pak sejdeme na tomto úžasném místě zase za rok – tentokrát jako absolventi druhého ročníku. 🙂

Velké díky všem, zejména našim lektorům: Hance Marii Tomáškové, Jiřince Hříšné a Vlaďce Naušové.

Mám Vás ráda rodinko a těším se s Vámi na brzké setkání!

Krásné léto a s láskou,

Markéta