Dnes cítím radost a vděčnost z vědomí toho, kdo jsem a odkud pocházím; jaký život žiju; jakými lidmi jsem obklopena; za partnera, který je mi skutečnou oporou; za životní zkoušky, kterými NYNÍ procházím “lehčeji”, bez nutnosti pokládat si opakovaně otázky \"PROČ JÁ?\" \"PROČ MNĚ?\" a bez vlastní lítosti. Neboť UŽ VÍM a nežiju tudíž v šedi, frustraci, strachu a negativitě většiny lidí. Cítím vděčnost za rozmanitost svých pocitů, barevnost všedních dní a neustálý pocit úžasu, dojetí  a pochopení, který mě provází na mé cestě poznání. Na mé cestě k vlastnímu JÁ.

Vraťme se však o několik let zpátky  

….. do doby, kdy se mi  zdálo, že mi nechybí nic ke štěstí. Měla jsem fajn práci, spokojené manželství, nově postavený dům, ale  …. uvnitř sebe, ve skrytu své duše, jsem cítila, že vše není tak, jak se zdá. Byla jsem ale zbabělá si to přiznat, natož s tím něco dělat. Osud tomu však chtěl a relativně poklidné vody mého dosavadního života se daly řádně do pohybu. Mé manželství utrpělo vážné a bohužel nezvratné šrámy. Takže krátce na to přišel rozvod a nekonečně dlouho se táhnoucí a velice psychicky náročné majetkové vyrovnání. Po roce a půl jsem si připadala jako vymačkaný citrón – SAMA s minimem přátel, na dně svých sil, s pocitem zoufalství a v novém bytě, který jsem ještě nepovažovala za svůj domov – prožila jsem si pořádnou VZTAHOVOU KRIZI!

S odhodlaností sobě vlastní jsem se snažila z toho všeho vzpamatovat. Věnovala se své práci v projektovém managementu, která mi díky každodennímu dojíždění do Prahy zabírala většinu času. Začala chodit mezi lidi a cestovat. Najednou jsem měla kolem sebe plno přátel, plno aktivit a můj život začínal nabírat zcela jiný směr. Dokonce jsem někoho poznala, cítila se po dlouhé době zase šťastná a spokojená …. jenže mé štěstí nemělo dlouhého trvání. Během jednoho jediného týdne jsem byla v práci postavena před fakt, že se náš projekt zastavuje, tým rozpouští a můj nový vztah skončil tak rychle, jak začal – po cca 3 letech od krachu mého manželství jsem si prošla opět VZTAHOVOU a tentokrát i PROFESNÍ KRIZÍ.

Milion otázek, odpovědi žádné!

Pamatuji si jako by to bylo dnes,  …… jednoho  večera, kdy do Vánoc zbýval sotva měsíc, jsem seděla doma a v tichosti a o samotě přemítala nad událostmi několika předchozích týdnů. Kladla jsem si otázky - \"JAK je možné, že jsem včera měla všechno a dnes nemám takřka NIC?\" \"PROČ další nevydařený vztah a další Vánoce sama?\" \"PROČ jsem se rozhodla odejít z práce, ačkoliv jsem mohla zůstat,  a aniž bych měla nejmenší tušení o tom, co chci vlastně dělat?\" \"PROČ se mi to stalo?\" \"CO jsem komu udělala?\" \"ZA CO mě život tak trestá?\" \"Vždyť jsem přeci nikomu nic zlého neprovedla?\" Měla jsem milion otázek, na které jsem neznala odpověď ….. a já je v tu chvíli tolik potřebovala znát.

Zažili jste někdy tu situaci? Zažili jste ten pocit? Utápěla jsem se týdny ve smutku a sebelítosti. Stála jsem opět na začátku …

Nový impulz

S hlavou v dlaních jsem se podívala na stolek vedle sebe a sáhla po tom, co mi prý pomůže …. po knize od Robina S. Sharmy “Juliánova cesta”. A skutečně! Ta kniha byla přesně to, co jsem v daný okamžik potřebovala. Doslova mi obrátila život vzhůru nohama. Jak? Otevřela mi oči …  nastartovala mou cestu k probuzení a k sebepoznání. Začala jsem dychtit po dalších a dalších informacích, knihách, po dalším poznání. Měla jsem pocit, jakoby se přede mnou otevřela brána do jiného světa. Nasedla jsem na nový vlak, na rychlík, který se rozjel takovou rychlostí, až mi z toho šla hlava kolem. Od toho okamžiku jsem překážky na své cestě přestala brát jako křivdu a trápení, ale naopak jako příležitost. Ohlédla jsem se v čase na své krize a hledala poučení, která si z toho všeho mám vzít a předešla jejich opakování. Některá jsem prohlédla až po letech. Musela jsem si je samozřejmě ještě několikrát zopakovat, než jsem přišla na to, kde dělám stále dokola tu stejnou chybu. Ale sebelítost už nahradila inspirace, motivace a velké odhodlání. Toužila jsem jít více do hloubky, přejít z teorie do praxe, pomoci nejen sobě, ale i dalším, kteří čelí různým strastem života. A jak už to bývá, když člověk po něčem skutečně touží, dveře se mu otevřou.

Zlomový okamžik 

Do ruky mi přišla další kniha, tentokrát “Mnoho životů, mnoho mistrů” od Briana L. Weisse. To byl pro mne další zlomový okamžik. Při čtení této knihy jsem zažila něco do té doby nepoznaného – cítila jsem, jak mnou prochází vlna úžasu a nadšení ze skutečných  příběhů o uzdravení, doslova jsem rezonovala s obsahem knihy. Hlubinná regrese pro mne byla do té doby velkou neznámou, ale ne na dlouho.

Přečetla jsem všechny knihy od renomovaného lékaře a terapeuta Briana L. Weisse a hledala někoho, kdo by měl obdobný přístup jako on tady v České republice. Kroky mne zavedly k uznávané regresní terapeutce, lektorce, spisovatelce, neuvěřitelně silné ženě a nyní i mé přítelkyni, Ester Davidové. Události vzaly rychlý spád. Přečetla jsem jedním dechem  její knihy. Prošla si svou první regresí a ihned se objednala na  první seminář “Buď sám sobě terapeutem”. Zážitek  z první regrese a tohoto semináře byl začátkem cesty k mé vlastní terapeutické praxi. Absolvovala jsem kurzy regresních terapií pod vedením Ester, prošla si sama řadou regresí, díky kterým jsem v mnohém prozřela a v neposlední řadě jsem začala sama vést terapeutická sezení.  

Nový příběh začíná

A teď, po tom všem, co jsem si prošla, jsem tu s Vámi – stejná a přeci v mnoha ohledech jiná. Prostřednictvím poradenské a terapeutické činnosti pomáhám lidem nakročit ke zdravému a spokojenému životu. Věnuji se přístupu ke stravě a k životu v návaznosti na úroveň lidského vědomí a poranění duše. Dále psychoterapii, konkrétně regresní terapii a hledám také souvislosti v dalších oblastech ezoterních a jiných věd (v numerologii, ve východní medicíně - konkrétně v zákonitostech těla a psychologii orgánů, atd.) S nadšením sleduji příběhy svých klientů, jejich úžas, poznání i pochopení a uzdravení.

Zajímá-li Vás celý můj příběh, pak si jej můžete zdarma stáhnout zde.